Základní informace o IX. ročníku O-mikronu

Datum konání:	11.12.2010
Místo konání:	Kohoutovice, hřiště TJ Tatran
Použitá mapa:	Hobrtěnky
Počet účastníků:	106
Vítězka žen:	Kabáthová Eva
Vítěz mužů:	Švirák Ondřej
Vítězka dětí:	Hlaváčová Anežka

 

Použitá finta spočívala v možnosti orazit kontrolu označenou A kdykoliv během průběhu závodu. Ideální přitom bylo zvolit variantu 14 - A - 15, na což velká řada účastníků nepřišla.

 

Zúčastnění pořadatelé a závodníci závod po jeho skončení komentovali takto:

 

Jiří Zelinka:
Jaký byl letošní O-mikron z mého pohledu? Musím říct, že pohodový. Vše se stíhalo, vše klapalo. Jedinou komplikací z mého pohledu byly možná trochu zbytečné názorové konfrontace s členy oddílu ZBM o průběhu a formátu prezentace před samotným závodem. Vše se ale vyřešilo a prezentace dle všeho proběhla relativně v klidu. Za to krom jiného patří velký dík Štěpánu Hrobařovi, který pro letošek přibyl do našeho týmu a nutno říct, že spolupráce s ním byla vynikající. Co se týče sportovní stránky věci, tak jsem předem věděl, že to co vloni už z mapy Hobrtěnky nevyždímám, ale přesto si myslím, že se mi podařilo postavit docela zajímavou trať. Začátek byl fyzicky i mapově náročný. Pak následovala pasáž, která byla jednodušší a kde se dalo spíš ztratit než získat. A na konci přišla smyčka s fintou. Ta se myslím docela povedla. Moc lidí totiž nepřišlo na to, že nejvýhodnější bylo kontrolu A vzít mezi čtrnáctou a patnáctou kontrolou. Dětská trať se pak kompletně vyhla sídlišti a myslím, že byla pro děti zajímavější než nějaká násilně zkrácená varianta trati HD. Počasí také panovalo vzhledem k termínu velmi příznivé, takže se domnívám, že si většina zúčastněných závod užila. Na závěr nezbývá než poděkovat hlavnímu partnerovi firmě Sanasport, svým spolupořadatelům Hance a Štěpánovi a pozvat Vás všechny na jubilejní X. ročník O-mikronu. V hlavě už se mi pomalu rodí, kde by mohl být a jaká by mohla být finta a pokud vše výjde, tak se opravdu máte na co těšit...

 

Hana Kubová:
Odjakživa nemám ráda číslo devět. Proto jsem měla předtuchu, že s letošním O-mikronem to nebude zase jednoduché. I když jsem si říkala, že loňského průšvihu s vyčítáním už nedosáhneme. No a vzhledem k tomu, že jsem byla poučená z minula, tak jsem všude možně rozesílala ostré výzvy (leč né všichni znají a mají rádi Cimrmany), svého jsem vlastně dosáhla, o prezentačních obálkách věděli ti, kteří se to hlavně dozvědět měli. A tak cestou necestou, na které jsme přibrali ještě Štěpána Hrobaře, jsme došli až k ránu 11. 12. 2011. Na to, že letos bylo rekordní množství lidí, to začínalo poměrně dobře. Všechno se (kupodivu i start a s velkou rezervou) stíhalo přesně. U mě dobrý, řekla bych. Až na to, že jsem venku docela vymrzla a docela rychle klekly baterky ve foťáku – přímá úměra – čím větší zima, tím rychleji se vybije baterka – a musela jsem fotit mobilem, ale tak snad to není zas tak hrozné. Tímto děkuju zvlášť Štěpánovi, neb ten vážně nevěděl, do čeho jde a přece šel. Ale zas díky němu třeba už příští rok bude na výsledky počítač, takže se spousta práce (šílené) ušetří; no a samozřejmě Jirkovi, který mě (klasicky) dovrtal od nevinného focení („letos ti na to kašlu, vezmi si někoho místo mě!“ – „ok, budu teda fotit, ale JEN fotit“ – „ok, dám mapy do mapníku“ – od dělání obálek mě zachránil Štěpán, třikrát hurá – „ok, budu teda pomáhat na shromaždišti“……………) až do tmy, abych tak řekla. A samozřejmě díky jeho sklonům dělat všechno do detailu, byl myslím, nakonec povedený závod BZL. Takže stručné shrnutí na závěr: Závod se konal, závod se dokončil, technika neklekla (a když klekla, byla náhradní), organizátoři a závodníci přežili, ztracené několik hodin po startu byly jen džíny (které majitele našly) a na pažbě nám přibyl devátý zářez (a moje povinnost, že se desítky jako organizátor zúčastnit musím).

 

Adam Chromý:
" zas díky němu třeba už příští rok bude na výsledky počítač, takže se spousta práce (šílené) ušetří" - už aspoň třetí rok tě nutím používat počítač, který nejen, že ušetří práci, ale ještě i zvyšuje komfort závodníků (například třeba vidí výsledky, narozdíl od letoška) a ty to urputně odmítáš. A až když poprosím Štěpána aby tě do toho konečně donutil, teprve to s tebou pohne ... takže díky Štěpánovi, že dokázal pohnout se skálou Z! A.