Základní informace o XXI. ročníku O-mikronu

Datum konání:	25.2.2024
Místo konání:	bývalé fotbalové hřiště pod ulicí Loosova
Použitá mapa:	Majdalenky
Počet účastníků:	185
Vítězka žen:	Kaiser Markéta
Vítěz mužů:	Kozák Osvald
Vítězka dětí:	Novák Ondřej

 

Finta spočívala v přidání tří bonusových kontrol, které závodníci mohli razit kdykoliv v průběhu svého závodu. Museli pouze dodržet pořadí kontrol na standardní části trati. Za oražení každé z bonusových kontrol se odečítalo 30 sekund z výsledného času. Za optimální variantu na mužské trati považujeme vynecházní kontroly 101, oražení kontroly 102 při postupu na 4. kontrolu a oražení kontroly 103 při postupu na 16. kontrolu. Časové zisky ale nebyly nijak výrazné a oražení kontrol se vyplatilo pouze rychlejším závodníkům.

 

Zúčastnění pořadatelé závod po jeho skončení komentovali takto:

 

Jiří Zelinka:
V průběhu celého roku jsem si myslel, že letošní O-mikron bude naprosto pohodový. Mapa byla hotová od loňska a dokreslit nově postavené dětské hřiště v údolí U Antoníčka zas tolik práce nedalo. Fintu jsem měl taky vymyšlenou dlouho dopředu, jelikož bylo potřeba nějak zpestřit pasáž poměrně nudných voleb zleva/zprava, kterým se na Lesné prostě vyhnout nedá. Pak jsem ale začal promýšlet polohu shromaždiště a finální koncepci tratí a došlo mi, že bez protisvahu údolí na severním okraji mapy kloudné tratě nepostavím. O domapování tohoto kousku lesa jsem sice uvažoval už od chvíle, kdy jsem se do mapování Majdalenek pouštěl, ale tak nějak chyběl čas. Nakonec jsem si ho zvládl udělat, ale velká časová rezerva byla najednou pryč. Zpětně si ale myslím, že to rozhodně stálo za to. Samotná příprava závodu probíhala tak nějak tradičně a největším problémem bylo, že ZBM nevrátilo oblastní sadu čipů z předešlého závodu BZL na přehradě. Spřátelený oddíl PBM ale naštěstí disponuje velkou sadou čipů typu SI-pCard, takže bylo co půjčovat. Tedy až na kategorii H, na niž nestačila malá kapacita těchto čipů. Těch 5 potřebných čipů jsme ale taky někde posháněli a mohlo se vyrazit na shromaždiště. Počasí opravdu přálo a neznat aktuální datum, tak bychom mohli tipovat, že je konec března. Během prezentace a vlastně i samotného závodu se pak opět potvrdilo, že náš zaběhnutý systém se startovními čísly a třemi pořadateli má své kapacitní limity, které jsou právě někde kolem dvou set závodníků. A letos to bylo umocněno ještě tím, že to bylo daleko na start a hodně lidí tak svůj start nestíhalo. Ti zkušení spořádaně počkali na volnou minutu, ale některým to bylo potřeba vysvětlovat, čímž vznikaly zmatky. Já jako startér opravdu potřebuji, aby každý měl své startovní číslo a já to podle nich mohl řadit, vydávat správné mapy a vypouštět. Jinak vznikají chyby. Startují 4 závodníci za minutu, takže opravdu není čas na diskuse. Tím se tak trochu dostávám k zamyšlení, pro koho zimní závody vlastně jsou. Když jsme před dvaceti lety začínali, byly to především ostré tréninky pro ty nejlepší. A já to tak koncepcí závodu a stavbou tratí beru dál. Proto byl start tak daleko a proto byla finta nastavena tak, že se závodníkům bežícím pomaleji než 5 minut na kilometr jednoznačně nevyplatilo kontroly z finty razit. Potíž je ale v tom, že těch závodníků schopných běžet touto rychlostí v posledních letech moc nestartuje. V prvních desítkách hlavních kategorií D a H je hned 13 veteránů (i když někteří jsou stále elitní orienťáci) a pro jistotu to doplňuje hned čtveřice dorostenců a dorostenek. Evidentně je někde chyba... To ale nic nemění na tom, že O-mikron je bez jakýchkoliv diskusí závod a nikoliv náborová akce. Ve třech pořadatelích to ani jinak být nemůže. Na startu rádi přivítáme kohokoliv, ale je potřeba aby měl základní povědomí o orienťáku a nechtěl ho od nás naučit. Na to máme trenéry v klubech, kterých je v Brně dost a dost. Obloukem se tím dostávám k výzvě, kterou jsme letos na shromaždišti a na strartovních číslech zveřejnili. Orienťák by se letos opravdu potřeboval dostat mezi 30 preferovaných sportů NSA. A velikost členské základny je jedním z hodnocených kritérií. Na letošním O-mikronu startovalo 51 neregistrovaných závodníků, kteří se do členské základny z principu nepočítají. Zkusili jsme je proto cíleně oslovit s prosbou o registraci a to za extrémně výhodných podmínek. A reakce? Čistá nula. Abych byl tedy úplně spravedlivý, tak s několika z nich jsme situaci probírali již dříve a pravděpodobně se registrovat nechají. Osobně jsem hodně zvědavý, jak to s neregistrovanými závodníky bude na oblastních žebříčcích a dalších oficiálních závodech, kde už opravdu o něco půjde. Za mě rozhodně není správné ze systému pouze brát a nic do něj nevracet, i když je to zatraceně potřeba. Vraťme se ale k samotnému závodu. Vzhledem k tomu, že jsem stahoval fáborky z cesty na start, jsem se na shromaždiště dostal dost pozdě. I tak jsem ale slyšel především pozitivní reakce, což mě moc těší a přes všechny potíže motivuje v pořádání O-mikronu pokračovat. Příští rok se tedy těším o pár set metrů dál v údolí Zaječího potoka, kde bude kompletně lesní XXII. ročník O-mikronu. A nápad na fintu už mám opět v hlavě.

 

Zúčastnění závodníci závod po jeho skončení komentovali takto:

 

26.02. 2024 20:05 Radim Holáň:
Díky za parádní závod. Vždy něčím překvapíte a ty tři kontroly navíc bylo fajn zpestření závodu.

 

27.02. 2024 09:26 Michal Král:
Předně díky Jirko za tradiční závod. Myslím, že ve vašem počtu to snad ani lépe pořádat nejde a máte můj obdiv. Zároveň se omlouvám, že jsem nebyl na vyhlášení. Nějak jsem nečekal, že při mém věku a naběhaných km to dává smysl, tak jsme šli uspávat děti. A byť asi nejsem ta hlavní cílovka, tak jsem se hlásil ještě jako neregistrovaný a ve výsledkách už jsem registrovaný. Ke tvé otázce pro koho O-Mikron vlastně je. Minulý týden jsem byl 34. a teď 3. a to jsem porazil jen 3 lidi, kteří na Prýglu běželi lépe. Z toho mi vychází, že na O-Mikron letos dorazili lidé se hlavně proběhnout a honících se závodníků tam bylo minimum. Já to vnímám spíš jako rodinnou akci, kde chápu, že to organizátoři pojmou minimalisticky.