Základní informace o VII. ročníku O-mikronu

Datum konání:	10.1.2010
Místo konání:	BCVČ Lesná, Milénova 13
Použitá mapa:	Lesná
Počet účastníků:	73
Vítězka žen:	Kabáthová Eva
Vítěz mužů:	Zimmermann Jakub
Vítězka dětí:	Soška Marek

 

Použitá finta spočívala ve vložení shluku 7 kontrol. Z každé z těchto kontrol bylo možné pokračovat pouze na 2 jiné. Probíhání shlukem mohlo být yahájeno a ukončeno na libovolné kontrole, přičemž každá ze 7 kontrol musela být navštívena minimálně jednou a nesměl být absolvován ani jeden zakázaný postup. Jako nejvýhodnější varianta se ukázala (dle předpokladu stavitele) varianta CBADGFE

 

Zúčastnění pořadatelé závod po jeho zkončení komentovali takto:

 

Jiří Zelinka:
Z mého pohledu se jednalo tak trochu o přelomový O-mikron. Poprvé bylo použito elektronické ražení, což bylo zapříčiněno nutností objektivně zkontrolovat letošní fintu. Další přelomovou věcí pro mě byla Hančina fyzická pomoc při samotném průběhu závodu, která se ukázala jako neocenitelná. Právě tento nový koncept pořádání ve dvou lidech mi umožnil postavit dle mého názoru zajímavou trať, která nebyla omezena nutností mít start i cíl na jednom místě blízko shromaždiště. Je pravda, že tato novinka zapříčinila drobné zmatky na začátku závodu, jelikož čas startu se tradičně kvůli zdlouhavé prezentaci nestihl. To mě motivuje přemýšlet o možnosti prezentace po oddílech, kterou zkusím aplikovat příští rok. Co se ale týče uplynulého ročníku, tak velmi pozitivní pro mě bylo kladné hodnocení použité finty, která nebyla nejjednodušší na pochopení, což se potvrdilo řadou diskvalifikací. Přesto byly ale ohlasy převážně kladné a velká řada závodníků také našla ideální variantu postupu CBADGFE. Co se týče celkové účasti 73 závodníků a závodnic můžu být, myslím, vzhledem k nepřízni počasí spokojen, i když jsem vzhledem k 91 přihlášeným závodníkům, tajně doufal v pokoření hranice 100 účastníků. K tomu měla napomoci i akce Startovné zdarma pro nebrněnské orienťáky, kterou ale nakonec bohužel nikdo nevyužil. Jedinou komplikací se pak stalo již trochu tradičně vyhlášení, kde pro mě nebylo jednoduché rychle a správně určit medailisty a zvláště pak vítěze prémiových cen za nejrychlejší absolvování finty. Na samotný závěr se sluší zmínit třetí přelomovou skutečnost týkající se letošního O-mikronu. Poprvé se totiž podařilo sehnat sponzorské ceny, což významným způsobem zkvalitnilo vyhlášení vítězů, kdy se například našla nějaká drobnost pro všechny zúčastněné závodníky kategorie HDD. Za to patří velký dík CISKU a krajskému sdružení ČSTV Olomouc. Celkově byl VII. ročník O-mikronu myslím vydařený a osobně se moc těším na pořadání dalšího, již VIII. ročníku, jehož úroveň se pokusím posunout zase o kousek dál. "

 

Hana Kubová:
Můj první O-mikron s aktivní i pasivní pořadatelskou účastí. K mé naivitě jsem se k práci opět „přifařila“ a získala zase spoustu nových zkušeností. První bylo to, že vybalování a následní balení map není sranda. Zvlášť, když se ty potvory tak rády trhají… ale po třicáté mapě už jsem našla správný trik, který jsem bohužel pro příští ročník už zapomněla. No k aktivnímu pořádání. Vzhledem k počtu přihlášených lidí to vypadalo na pořádnou fušku. Která se bohužel nepotvrdila. Nejspíš za to mohlo počasí, které bylo vážně jen pro odvážné. Takže těm, kteří přišli, patří velký obdiv. Ale běhá se každopádně za každého počasí. Velký dík patří také prostorům shromaždiště, to ledasco usnadnilo a díky němu nám účastníci neumrzli (a já taky ne). Prezentace jako vždy zpomalená, ač jsme to měli usnadněné. Upřímně nechápu, jak by se to mohlo stihnout v jednom člověku. Jinak bych doporučila příště číst pořádně pokyny, protože otázky typu, kdy kdo startuje, vše samozřejmě jen zdržovalo. Po odběhnutí Jiřího na start jsem tam zůstala sama samotinká a samozřejmě někteří přicházeli pěkně po čase, takže jsem se občas horko těžko vyrovnávala se zmatky, ale pak jsem si zvykla a znalecky kasírovala. Druhá fáze, tedy výsledný čas, zas až tak jednoduchý nebyl. Ze začátku to šlo, ale jak se začali kupit závodníci, nastal trochu zmatek a moje věty: „Vyčíst dvakrát, jedno si nechat a druhý pověsit!“, lehce zanikaly. Ale lidi většinou pochopili a kdo nepochopil, tak na toho jsem zařvala do dálky, za což se omlouvám. Potom naštěstí přišel Jiří a hned to bylo o něčem jiném. Vyhlášení výsledků bylo trošku hektické. Ale to už k našemu O-mikronu patří. Díky sponzorským darům CISKA a ČSTV Olomouc jsme snad i zaujali a naladili na příští ročníky. Z mého pohledu, až na ty rychlovky, to byl velice vydařený ročník a snad se to bude už jen zlepšovat. Co si přát více, snad lepší počasí, víc „účastníků zájezdu“, abychom konečně dali tu stovku a já osobně si přeju, abyste měli se mnou víc trpělivosti. Přece jen začínám, ale snaha se cení!