Základní informace o III. ročníku O-mikronu

Datum konání:	4.12.2005
Místo konání:	Louka v blízkosti konečné tramvaje Masarykova čtvrť
Použitá mapa:	Kraví hora
Počet účastníků:	46
Vítězka žen:	Kabáthová Eva
Vítěz mužů:	Zřídkaveselý Libor
Vítězka dětí:	Hruška Jakub

 

Použitá finta spočívala v rozvětvení trati na dvě větve, přičemž závodníci si museli jednu z nich zvolit. Byla to první finta v historii O-mikronu, při které si závodníci volili které kontroly orazit a část kontrol tudíž vynachávali. Finta se nakonec ukázala jako poměrně průhledná a většina závodníků odhalila stpávnou variantu DEF.

 

Závod proběhl na rok staré mapě Kraví hora přičemž organizaci letos zajišťovalo duo Jiří Zelinka a Adam Chromý. Veškerá organizace proběhla vcelku hladce i díky dvěma pořadatelům. Na shromaždiště se podařilo zajistit velký stan, tudíž se nebylo potřeba bát nepřízně počasí, které nakonec docela spolupracovalo. Alespoň ve smyslu, že nebylo potřeba schovávat věci před deštěm. Jedinou slabinou byly poněkud přešvihnuté tratě. Na toto téma vznikl po závodě rozbor tratí (a také postupů nejlepších závodníků) od jejich stavitele, Jiřího Zelinky. Na tomto místě ho pro zajímavost uvádíme v původním znění:

 

Úvodem je nutné říct, že trať třetího ročníku O-mikronu nebylo vůbec lehké postavit, jelikož se zde konal již předešlý ročník a trať nesměla být stejná. To bylo také jednou z příčin použití větvení tratí, které se vesměs závodníkům líbilo. K tomuto jen pár slov. Jak všichni víte jsem zarytým odpůrcem podobných extravagancí na normálních závodech, ale domnívám se, že na BZL je to ku prospěchu věci, jelikož tady jde o závodění jen málokomu. A k pobavení běžců to snad trochu přispělo... Teď už ale k samotnému rozboru tratě. Na jedničku nemělo být co řešit, jasně zprava až k baseballovému hřišti a kolem plotu zpátky. Brány, ale byly pootevírány trochu jinak než jsem myslel a tak to byla trochu loterie... Bohužel. Varianta zleva i zprava byla ale docela vyrovnaná. Vzhledem k jinak otevřeným branám, to pak na dvojku bylo jasně zprava a nikdo z medailistů se nenachytal. Trojka byla jen o tom vyškrábat se svahem, což si někteří (Janča) odpustili dlouhatanánskou obíhačkou po cestě :-). Čtyřka byla asi nejzásadnějším postupem. Byly tady čtyři varianty. Tu nejlepší (trochu do vrtule kolem baseballového hřiště) objevily všechny tři nejlepší ženy, ale z mužů jen Zhusta. Martin a Jára šli úplně zprava nad Úvozem a prodělali dobrých 120 metů... Pro zajímavost druhou nejlepší variantou bylo jít zpět kolem jedničky a přes areál MU, ale pokud vím, tak to nikdo nešel (Když jsem ukazoval trať Chrobovi tak se hrozně divil, že taková varianta existuje a přitom je jen asi o 30 metrů delší než nejlepší :-)) Největší hloupostí pak bylo jít zprava ale spodem, pod svahem. Další postup byl dá se říct zadarmo, ale na šestku se opticky nabízely dvě varianty. Zleva byla ale nepřekonatelná zídka a nepřekonatelný plot (čehož si všechny medailistky narozdíl od medailistů všimly), takže tam správně, podle pokynů, neměl nikdo jít. Přesto se ale domnívám, že to bylo pomalejší, jelikož se pak v dohledávce musela obíhat zeď a i přelézání nějaké ty vteřinky stojí... Na sedmičku to pak chtělo nepřehlédnout průchod v bloku domů, jako třeba Danáč :-). Tady se trať větvila. Téměř všichni muži a téměř všechny ženy odhalili, že lepší je vzít kontroly DEF. Sám jsem předpokládal, že se chytí víc lidí, ale je pravda, že tato varianta byla výrazně mapově jednodušší a tudíž by pro některé nebylo špatné zvolit i v případě její větší délky (v reálu byla o téměř 250 metrů kratší). Z jednotlivých postupů na větvení jsou zajímavé jen B-C, kde nejlepší variantou rozhodně nebylo esíčko Petry Palátové :-) (tady to chtělo jít úplně zprava) a E-F, kde jasně rychlejší byla varianta zprava po asfaltu, i přesto, že zleva to bylo kratší. Na dvanáctku to bylo stejně daleko zleva i zprava, ale časově podle mě vítězila asfaltová levá varianta. Rozhodně však ne o moc. Na třináctku to chtělo někde překonat plot :-). Kolem hvězdárny pak jednoznačně zprava. Další dvě kontroly byly blízko, tak je to chtělo nepřeběhnout. Na sběrku to pak bylo jednoznačně lepší zleva, jelikož se tím ušetřilo několik nezanedbatelných vrstevnic. Zaslouženým vítězem mužů se stal Zhusta, jelikož neudělal narozdíl od svých soupeřů jedinou mapovou chybku (viz zákres postupů). Souboj o druhé místo pak Martin prohrál pravděpodobně na postupu na F, kterou pravděpodobně přehlédl a musel se trochu vracet a pak na postupu na 13. kde Jára trochu nečestně přelézal plot. V ženách lze konstatovat totéž, jelikož Petra Palátová i Janča toho na trati nechali skutečně požehnaně... Tolik asi k rozboru jednotlivých postupů. Závěrem bych se chtěl trochu omluvit za délku trati a velké dosahované závodníky. Zčásti to bylo počasím a zčásti také prostorem, na kterém skutečně není jednoduché postavit zajímavou a krátkou trať. Navíc dva roky po sobě...

 

Mapy s postupy naleznete pod odkazem Mapa s tratěmi. Celkově lze III. ročník hodnotit jako vydařený. Po počátečním učení se už se ho podařilo zvládnout v pohodě a ke spokojenosti všech stran.